CEO Rick Goings vidí sám sebe jako globálního vyslance kapitalismu. Přečtěte si více, co pro BARRON´S - americký týdeník zaměřený na finanční zprávy a statistiky o trhu, napsal Robin Goldwyn Blumenthal.
Linie nových párty
Do technologického odvětví se dnes hlásí o slovo mnoho žen, ale pravá bašta ženské vlády mezi zaměstnanci je mnohem staromódnější – je vedená mužem.
Tupperware byl průkopníkem strategie přímého prodeje v roce 1948, který umožnil ženám v USA po druhé světové válce udržet si finanční nezávislost, na kterou si zvykly. Současný CEO Rick Goings strávil posledních dvacet let řízením společnosti – a jejích příležitostí pro ženy v zahraničí – a vytvořil obrovský podnik a společnost s více bloky značek Tupperware, která má tržní hodnotu 4,2 mld.USD.
Ve svých 67 letech Goings strávil většinu času objížděním zeměkoule a pozorováním operací v 82 zemích, ve kterých Tupperware obchoduje. Téměř 90 % mld. pochází z prodeje mimo USA, a to nejen z titulu unikátních kuchyňských nápadů vyvinutých v jejich centru v Orlandu na Floridě, ale i z kosmetických výrobků prodávaných pod sedmi značkami v Jižní Americe, Jižní Africe a dalších regionech.
Goings, kdysi působící jako velitel námořní čety, si vychutnává svou úlohu vyslance kapitalismu globální firemní pověsti. Pevně věří, že výrobky Tupperware prodávané v místech tak rozdílných jako je Chennai, v Indii a Karakasu, ve Venezuele, přináší ženám, které je prodávají, východisko z chudoby, a přitom podniku Tupperware pomáhají k zisku. Z převážně ženské prodejní síly v podobě 2,8 miliónů nezávislých obchodníků vytvořil Goings úspěšné podnikatele. Říká, že prodavači Tupperware „nemluví o prodeji misek, ale o tom, „jak mění svět“.
Asi 61% tržeb v minulém roce se uskutečnilo v rozvojových zemích, přičemž Goings předpokládá, že Tupperware se dostal do méně než 25% domácností, které je společnost schopná oslovit, a to v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Brazilská, Indická a Indonéská. Rostoucí střední třída v rozvojových zemích jako je Asie, která by měla mít sama do roku 2020 1,7 mld. obyvatel ve střední třídě, znamená zajištění růstu po dobu více let.
Poprvé se Barron´s seznámil s Goingsem v roce 2006, kdy jsme doporučovali odkoupení podílů Tupperware za 20 USD. Od té doby akcie vzrostly čtyřnásobně, nedávno se nakupovaly za 78 USD s výnosem 3.2 %. (Tupperware zvýšil v průběhu posledních pěti let v každém roce svůj podíl na zisku dvojcifernými přírůstky.) Ale Goings začal působit v Tupperware jako prezident mezinárodní jednotky Premark již v r. 1992. Následně se stal CEO Tupperware, když byla jednotka v roce 1996 rozpuštěna. Když se vrátíme, značka už zažila lepší dny: 74% jejich distributorů z USA bylo insolventních a společnost začala pátrat po svém místě na světě. Dokonce její sídlo, překrásná pozdně moderní budova navržená Edwardem Durellem Stonem měla být prodána Asociaci Country Music, aby se stala domovem důchodců.
Stejně tak dynamika společnosti byla zpomalená, avšak Goings přišel se smyslem pro naléhavost a podpořil, jak sám nazýval, „dojednané vztahy“, které vycházely ze společné vize, dobré soustavy hodnot a důvěry mezi zaměstnanci. Tuto strategii se naučil u výrobků Avonu, kde pomáhal vytvářet trhy v Evropě a Asii krátce před svým vstupem do Tupperware. Podle Goingse je vizí Tupperware „horlivý zájem o změnu životů“ se zaměřením “na posílení, osvětu a výchovu žen“.
Po příchodu Goingse v roce 1992 měla téměř polovina obchodníků Tupperware svá další zaměstnání na plný úvazek a aby vyšel vstříc zaneprázdněným zákazníkům, začal s nabídkou zaměřenou na potřeby pro domácnost s dělením na výrobky pro pečení, kuchařky, hračky a jiné položky. Goings zavedl prodej přes internet a rozšířil řadu firemních výrobků. Mezi výrobky společnosti patří také vlastní značka koření, systémy na filtrování vodu v Číně a gurmánské hrnce na páru v Paříži. Dále inteligentní výrobky, které vytvoří nákupní seznam vybavení pro potraviny skladované v ledničce.
Obchodníci předvádějí a prodávají sady výrobků společnosti se zaměřením pro domácnost a osobní potřebu rodinám, sousedům a přátelům. Nepočítá se s tím, že se budou zabývat náborem nových obchodníků nebo obchodováním s vlastním zbožím; nejedná se o víceúrovňový marketingový systém. Pro Tupperware je cílem trh s nízko nákladovým prodejem, který stále úzce spoléhá na mluvené slovo a sociální síť.
GOINGS NEMĚL ve svém životě snadné dětství. Ve svých 17-ti letech, po konfliktu s otcem, opustil domov. Aby mohl dokončit střední školu, vydělával si ve Wheatonu, na předměstí Chicaga v obchodě s pánskými oděvy. Sám říká, že umění prodeje se naučil od jeho dvou školitelů v maloobchodě, Boba Samberga a Dicka Stocktona, i když Stockton tvrdí, že u Goingse šlo všechno přirozeně samo, že je přirozeně suverénní a lidský. Jedna z nejdůležitějších lekcí od Stoctona se týkala mezilidských vztahů. „Všímal jsem si“, svěřil se Goings, „jaký to byl elegantní člověk a jak se k lidem choval. Domnívám se, že čím je člověk náročnější na lidi dobrého charakteru, tím se stávají lepšími.“ Goings se snažil držet této zásady, dokonce i s těmi, s kterými měl konflikt. „Podle mého kodexu“, říká, „chce člověk oplatit těm lidem, kteří mu pomohli“.
Později, kdy musel ještě mladý Goings prodělat sedm operací očí, měl jen malé sebevědomí. To se začalo postupně měnit poté, co nastoupil v roce 1964 k námořnictvu USA, kde byl pověřen, jako první velitel čety na torpédoborci, pronásledováním, většinou ruských, ponorek. Za pracovním stolem svého úřadu v Orlandu, vyzdobeného velkou mapou světa na jedné stěně a portrétem Keith Richardse v nadživotní velikosti na stěně druhé, má Goings vystavenou impozantní sbírku námořních dýk, které důstojníci dostávají při přebírání velení.
Goings studoval dějiny a práva na Guilford College v Severní Karolíně, a přitom pracoval na plný úvazek v obchodě. Obojí však zanechal před ukončením studií a začal se svým přítelem vlastní podnikání v oboru požárních alarmů. Netroufl si na podomní prodej – pozůstatek nešťastné zkušenosti z mládí při prodeji encyklopedií. Goings se trefil do modelu, který mu měl v příštím životě posloužit: Najímal studenty a čerstvé absolventy školy, kteří pro něj obchodovali. Tento úspěšný business provozoval 15 let. V roce 1985, když se trh změnil a protlačili se mezi ně větší spoluhráči, společnost prodal a přestěhoval se do New Yorku.
Tehdy Goings získal práci v Avonu, kde strávil šest let, povětšinou v zahraničí, až nakonec našel svůj domov v Tupperware.
OSOBNÍ HISTORIE GOINGSE a jeho pomalý vzestup formovaly rysy Tupperware jak uvnitř tak z vnějšku. Obchodní model společnosti je stále vyhrazený podpoře žen (především ženám s omezenými možnostmi) a kultivaci jejich vztahů v jejich nejbližším okruhu, vytváření a řízení obchodu včetně převzetí řízení svých osobních finančních prostředků a plánů. Uvnitř společnosti dochází k něčemu podobnému, tam vládne kultura sebezdokonalování. Díky pobídkám Goingse, vstoupila svobodná matka Elinor Steele na dočasnou dobu do společnosti a bez vysokoškolského vzdělání získala M.B.A.. Vypracovala se na vice prezidentku Tupperware pro globální komunikaci a styk s veřejností. Melanne Verveer, původně americká velvyslankyně pro globální problémy žen a vedoucí personálu Hillary Clinton v době, kdy byla první dámou, se svěřila Steele, že neví, kde by byla bez Goingse, který v ní poznal sílu, o které si ani sama nebyla jistá. „ I když je Goings jako obchodník velice úspěšný,“ říká Veever, „ má srdce tak velké, jako oceán.“
Goings, který vyrostl jako prostřední dítě mezi dvěma sestrami a vyrůstal uprostřed společností s ženským zaměřením, vysvětluje, proč je tolik žen ve vedení jeho podniku. Oproti mužům, tvrdí, jsou ženy schopné plnit více úkolů najednou. Ovšem co je ještě důležitější, „ženy obecně jsou schopné lépe odhadnout zákazníka.“ Je to proto, vysvětluje, že vždycky hledají spojení, aby se mohly stát součástí společenství.
Společenské akce Tupperware – které začnou každých 1,4 vteřiny – nabízejí lidem příležitost tváří v tvář vzájemné reakce. I když někdo řekne, že je značka Tupperware neaktuální (kdo může zapomenout na společenské akce, které končily se zelenou nádobou, kam maminka schovávala dušené hovězí), Goings, který pomohl připojit „dívky“ do amerických klubů Boys &Girls Clubs, jejichž byl národním předsedou tvrdí, že opak je pravdou. „ Lidé velice touží po zapojení,“ říká. Goings spolu s jeho týmem jsou přesvědčeni, že učí lidi stát se „společenskými podnikateli“ a ukazují jim cestu k prosperitě.
„Svět potřebuje novou společenskou dohodu“, říká Goings. V Evropě, dodává, “bude vláda na mizině“ a lidé zjišťují, že jim nebude schopná zajistit jejich potřeby. V USA zastaralé daňové systémy přispívají ke zvětšování rozdílů mezi bohatými a chudými. A na Středním Východě a v Africe, které čelí obrovským sociálním a ekonomickým problémům, je tato orientace na využití síly žen klíčovým momentem, tvrdí Goings.
ALE MLUVIT O ZMĚNÁCH je něco jiného, než změny provádět, jak Goings bez obalu poznamenal při svém lednovém rozhovoru na Světovém ekonomickém fóru a on není typ člověka, který jen mluví. Goings je průkopnický člověk, který má dostatek odvahy i vůle k činu, když zjistí, že je něco zapotřebí, řekla Roxanne Spillett, presidentka a CEO Boys &Girls Clubs.
Goings pomáhá prostřednictvím Tupperware k růstu národů tak, že „podporuje ženy, které nebyly nikdy součástí ekonomiky, aby se staly základem kapitalismu prostých lidí, vysvětluje Lewis Duncan, prezident Rollins College ve Winter Park, Fla., kde je Goings kurátorem. Goings přednášel na Fóru světové ekonomiky o „smyslu Tupperware“, jak společnost poskytuje ženám mini financování a školení zdarma a jako pomoc v jejich podnikání jim přiděluje zdarma osobní vozy.
Ženy získají při obchodování s Tupperware něco cennějšího než jen pouhou existenci: Průzkum mezi obchodníky Tupperware v Mexiku vedený iniciativou Global Fairness Initiative zjistil, že 91 % dotázaných žen tvrdilo, že zapojení do Tupperware změnilo dráhu jejich života a velký počet z nich vyvedlo z chudoby.
JEŠTĚ DRAMATIČTĚJŠÍ BYLO, když ženy opakovaně hlásily, že „se dostaly od neúcty přes stádium uznání až do momentu, kdy je jejich manželé začali podporovat a sami pomáhat s jejich obchodem,“ sdělil Goings. Po návštěvě Bagdádu se Steele se shodli, že „jedním z klíčových problémů celého Středního Východu je posílení žen.“
Ovšem Goingsův vliv není vidět jen na vzdálených místech. Ústředí v Orlandu překypuje přátelskými, šikovnými a úspěšnými ženami. Goings řídí přípravu vynikajícího jídla v místní kuchyni, které je celé vytvořené z výrobků Tupperware a potom zasedá při obědě s deseti nebo jedenácti osobami z jeho vedení, které je celé složené z žen.
„Naši lidé neodcházejí,“ říká Goings. Je snadné vidět, co je tam drží. Goings je živá, přátelská a přímá osobnost, vypráví si v němčině s obchodním kolegou, který je na návštěvě s rodinou z Německa.
To všechno je součást cesty Goingse. V Boys &Girls Clubs spolupracoval Goings s hercem Denzel Washingtonem na knize o školení nazvanou Ruka, která mě povede (A Hand to guide me). Goings poslal tuto knihu svým školitelům a přátelům včetně Gen. Colina Powella, bývalého ministra zahraničí USA, který byl nevýdělečným členem správní rady.
Prospělo by to více vedoucím pracovníkům „kdyby byli v častějším spojení s ženami,“ říká Goings. Ale on mluví o síle, ne o poddajnosti. Jak říká Powell, když jde Goings bojovat s problémem, „ nebude to nějaká nanicovatá snaha, půjde ostře vyzbrojen.“
Zdroj: http://online.barrons.com/article/SB50001424052748704382404578565670473003146.html.